Transparentní odměňování od roku 2027: nový systém odměňování pro každého zaměstnavatele

Pavla Nečasová
Transparentni odmenovani

Od 1. ledna 2027 má každý zaměstnavatel v Česku – bez ohledu na velikost – mít transparentní systém odměňování postavený na objektivních, genderově neutrálních kritériích. Tak to předpokládá vládní novela zákoníku práce, kterou Sněmovna 20. října 2026 posunula do druhého čtení. Přinášíme přehled, co se mění, co platí už dnes a jak se do konce roku připravit.

Stručná odpověď

  • Koho se to týká: všech zaměstnavatelů v soukromém i veřejném sektoru, včetně odměn z DPP a DPČ.
  • Od kdy: podle návrhu od 1. 1. 2027 (systém odměňování, nábor), od 1. 1. 2028 (právo na informace, reporting).
  • Co hrozí: pokuta až 1 000 000 Kč za nerovné odměňování, doplatky mezd zpětně a přenesené důkazní břemeno.
  • Co udělat: ideálně do konce roku mzdový audit a systém odměňování se skupinami prací.

Kde je novela teď: směrnice 2023/970 a sněmovní tisk 300

Česká republika měla směrnici EU 2023/970 o transparentnosti odměňování převzít do 7. června 2026. Termín nestihla. 

Novela nemění jen zákoník práce. Zasahuje i antidiskriminační zákon, zákon o inspekci práce a občanský soudní řád. Obsahuje také novou definici závislé práce (švarcsystém), která patří k nejspornějším bodům.

Termín (dle návrhu) Co začne platit
už dnes stejná mzda za stejnou práci (§ 110 ZP), zákaz mlčenlivosti o mzdě (§ 346a ZP)
1. 1. 2027 systém odměňování se skupinami prací (§ 109a), informace o mzdě uchazeči, zákaz ptát se na předchozí mzdu
1. 1. 2028 právo zaměstnance na informace o průměrných odměnách, zprávy o rozdílech v odměňování (150 a více zaměstnanců)
2031 reporting i pro zaměstnavatele se 100–149 zaměstnanci

Konkrétní parametry se mohou v druhém a třetím čtení ještě změnit. Rámec povinností ale vyplývá přímo ze směrnice.

Co nový systém odměňování znamená v praxi?

Jádrem novely je povinnost vytvořit a udržovat systém odměňování, ve kterém jsou pozice rozřazeny do skupin prací stejné hodnoty. Hodnota práce se posuzuje podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a pracovních podmínek. Název pozice nestačí.

  1. Systém odměňování (§ 109a ZP). Skupiny prací, mzdová pásma a pravidla pro pohyb v pásmu i kariérní postup. Kritéria musí být zaměstnancům dostupná.
  2. Nábor. Uchazeč musí znát minimální nabízenou mzdu nejpozději před podpisem smlouvy. Na předchozí mzdu se ptát nesmíte. Nejjednodušší je uvádět rozpětí přímo v inzerátu.
  3. Širší pojem odměny. Do srovnání vstupují bonusy, prémie, příplatky i benefity, třeba služební auto nebo stravenky.
  4. Právo na informace (od 2028). Zaměstnanec může písemně požádat o svou odměnu a o průměrné odměny žen a mužů ve své skupině prací. Odpověď do dvou měsíců. Bez hotového systému skupin prací nebude co odpovědět.
  5. Reporting a společné posouzení (od 2028). Zaměstnavatelé se 150 a více zaměstnanci (od roku 2031 se 100 a více) budou ministerstvu odevzdávat zprávy o rozdílech v odměňování. Neodůvodněný rozdíl alespoň 5 % ve skupině prací, který do šesti měsíců nenapravíte, spouští povinné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců.

Transparentnost neznamená zveřejňování jmenovitých mezd. Individuální mzda zůstává osobním údajem (GDPR pořád platí), sdělují se průměry za skupiny. Podrobný rozbor jednotlivých povinností najdete v našem přehledu změn podle směrnice (EU) 2023/970.

Co platí už dnes a kolik to stojí?

Čekat na účinnost novely je chyba. Tato pravidla platí už teď:

Pravidlo Právní základ Sankce
stejná mzda za stejnou práci a práci stejné hodnoty § 110 a § 16 ZP pokuta až 1 000 000 Kč + doplatek mzdy zpětně s úroky
zákaz mlčenlivosti o mzdě § 346a ZP (od 1. 6. 2025) pokuta až 400 000 Kč
přenesené důkazní břemeno § 133a o. s. ř. zaměstnavatel musí rozdíl ve mzdě prokázat
náhrada újmy při diskriminaci § 10 antidiskriminačního zákona zadostiučinění, i v penězích

Nejvyšší soud navíc opakovaně potvrdil, že vyšší životní náklady v místě výkonu práce samy o sobě rozdílnou mzdu za stejnou práci neospravedlňují (sp. zn. 21 Cdo 3955/2018). Inspekce práce už v praxi postihuje doložky mlčenlivosti o mzdě i regionální mzdové skupiny obchodních řetězců.

Jak se připravit do 1. ledna 2027?

Zbývají necelé dva měsíce. Doporučujeme postupovat v tomto pořadí:

  1. Mzdový audit. Porovnejte skutečné odměny na srovnatelných pozicích včetně bonusů a benefitů. Zjistěte, které rozdíly umíte objektivně vysvětlit a které ne.
  2. Systém odměňování a vnitřní předpis. Skupiny prací, mzdová pásma, kritéria postupu. U zaměstnanců nad pásmem nastavte bezpečný postup.
  3. Revize dokumentace. Odstraňte doložky mlčenlivosti o mzdě, upravte šablony smluv, mzdové výměry a nárokovost bonusů.
  4. Nábor. Šablony inzerátů s rozpětím, pohovory bez otázek na předchozí mzdu, kontrola AI nástrojů pro výběr kandidátů.
  5. Manažeři. Musí umět vysvětlit, proč kdo bere kolik a co je potřeba pro růst.

Audit veďte pod právním dohledem. Pracovní výstupy pak kryje advokátní mlčenlivost a nebudou použitelné proti vám.

Nad rámec: JMHZ a proč se to týká opravdu každého?

Je tu ještě jeden důvod, proč transparentní odměňování nelze odkládat. Od 1. dubna 2026 posílá každý zaměstnavatel jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) na ČSSZ podle zákona č. 323/2025 Sb. Týká se každého pracovního poměru i každé dohody, včetně DPP pod hranicí odvodů. Stát tak měsíčně vidí příjmy, úvazky a pracovní zařazení u všech zaměstnavatelů.

  • Reporting z dat státu. Podle vládního návrhu má souhrnnou zprávu o rozdílech v odměňování za zaměstnavatele vypracovávat MPSV z údajů JMHZ.
  • Přístup inspekce práce. Novela prováděcího nařízení k JMHZ, předložená do připomínek 30. července 2026, rozšiřuje okruh uživatelů dat mimo jiné o Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Navrhovaná účinnost je 1. 1. 2027, Úřad pro ochranu osobních údajů zatím vznesl výhrady.
  • Kontroly „najisto“. Pokud nařízení projde, inspekce může rozdíly mezi srovnatelnými pozicemi vytipovat ještě před kontrolou.

Tip: při auditu ověřte i to, že pracovní zařazení hlášené v JMHZ odpovídá realitě a vašemu budoucímu systému odměňování.

Shrnutí

Transparentní odměňování přestává být jen evropskou teorií. Novela zákoníku práce ukládá každému zaměstnavateli mít systém odměňování a umět rozdíly ve mzdách vysvětlit. Nejvíc práce je v přípravě systému, který má platit už od 1. ledna 2027.

S čím vám pomůžeme:

  • mzdový audit z právního pohledu, pod advokátní mlčenlivostí,
  • návrh systému odměňování podle § 109a,
  • revize smluv, mzdových výměrů a vnitřních předpisů,
  • příprava na kontrolu inspekce práce.

Napište nám a probereme, kde je vaše firma nejvíc zranitelná. Domluvit konzultaci

Mohlo by vás zajímat:

Často kladené dotazy

Odpovědi na otázky, které od klientů slýcháme nejčastěji.

Týká se nový systém odměňování i malých firem?

Ano. Systém odměňování, informace o mzdě pro uchazeče, zákaz ptát se na předchozí mzdu i rovné odměňování platí pro každého zaměstnavatele bez ohledu na velikost. Počet zaměstnanců rozhoduje jen o povinnosti zpracovávat zprávy o rozdílech v odměňování (od 2028 při 150 a více zaměstnancích, od 2031 při 100 a více).

Hrozí zaměstnavatelům sankce už před účinností novely?

Ano. Pravidlo stejné mzdy za stejnou práci (§ 110 zákoníku práce) platí dlouhodobě a za nerovné odměňování hrozí pokuta až 1 000 000 Kč a doplatky mezd zpětně. Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě platí od 1. 6. 2025 s pokutou až 400 000 Kč. V diskriminačních sporech nese důkazní břemeno zaměstnavatel.

Jak souvisí JMHZ s transparentností odměňování?

Stát z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele zná mzdy, úvazky a pracovní zařazení všech zaměstnanců. Podle vládního návrhu z těchto dat MPSV sestaví zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů za zaměstnavatele a data z JMHZ má nově využívat i inspekce práce.

Uvidí inspekce práce data z JMHZ?

Podle návrhu novely prováděcího nařízení k JMHZ s navrhovanou účinností od 1. 1. 2027 se okruh uživatelů dat rozšíří o Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Inspekce tak bude moci rizikové rozdíly v odměňování vytipovat ještě před kontrolou. Návrh zatím není schválen.

Nenašli jste odpověď?

Rádi vám poradíme osobně.

Napište nám

O autorovi

Pavla Nečasová

Pavla Nečasová

Pavla Nečasová se specializuje na business poradenství, GDPR, fotoprávo (autorská práva, licence, ochrana osobnosti) a právo umělé inteligence. 
V oblasti fotopráva publikuje ve fotografických časopisech, přednáší a založila blog fotopravo.cz
Při svém působení na Nejvyšším soudu získala nedocenitelné zkušenosti s dovolacím řízením a právní argumentací, které v praxi využívá.
Zobrazit profil