Švarcsystém ve světle soudního rozhodnutí

Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku týkajícím se společnosti VELKÁ PECKA s.r.o. (Rohlík.cz) znovu podrobně zabýval tím, kde leží hranice mezi skutečnou podnikatelskou spoluprací a zakázaným švarcsystémem. Případ, v němž firma dostala pokutu 2,5 milionu korun za umožnění nelegální práce, poskytl soudu příležitost zpřesnit výklad znaků závislé práce a ukázat, jak orgány i soudy materiálně posuzují skutečný obsah spolupráce, nikoliv jen formální text smluv.

Podle judikatury je rozhodující materiální povaha vztahu, nikoli jeho formální označení. I když je vztah založen občanskoprávní smlouvou, bude posouzen jako pracovněprávní, pokud činnost fakticky naplňuje znaky závislé práce (srov. 3 Ads 101/2013-28). Souhlas pracovníka s takovým uspořádáním je přitom právně irelevantní (3 Ads 32/2007-66).

Rozsudek zdůrazňuje, že při posuzování švarcsystému je nutné vycházet z materiálního posouzení skutečného způsobu výkonu práce, nikoli ze smluvních formulací.

Za rozhodující NSS považuje zejména naplnění znaků závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce:

Osobní výkon práce

• Rozhodující je, zda pracovník práci fakticky vykonává osobně. Formální možnost zastoupení či subdodávky ve smlouvě není relevantní, pokud ve skutečnosti k zastoupení nedochází (srov. např. 7 Ads 283/2024-29, 7 Ads 52/2014-37).

Soustavnost výkonu práce

• Soustavnost lze dovodit z faktického pravidelného výkonu práce a odpovídající fakturace. Přitom je irelevantní, zda se mzda/odměna za výkon práce každý měsíc v odlišné peněžní výši. Není nutné, aby byla ve smlouvě stanovena pracovní doba nebo minimální objem práce (1 Ads 437/2017-84; 2 Ads 151/2015-27). Ani možnost odmítnout zakázku sama o sobě nevylučuje vztah podřízenosti (5 Ads 208/2019-33).

Výkon práce jménem zaměstnavatele

• Znak je naplněn zejména tehdy, pokud pracovník vystupuje vůči třetím osobám jménem společnosti a využívá její prostředky. Tento znak souvisí s hospodářskou závislostí pracovníka (6 Ads 46/2013-35; 3 Ads 106/2019-29).

Podřízenost a hospodářská závislost

• Podřízenost může vyplývat i z ekonomické závislosti pracovníka na jednom odběrateli. Relevantní je rovněž, zda podnik kontroluje způsob provádění práce a dodržování svých standardů, nikoli pouze její výsledek (1 Ads 6/2025-27).

Z judikatury lze dovodit několik principů, které by měly být při koncipování smluv s OSVČ respektovány.

• Vztah by měl být koncipován jako skutečná podnikatelská spolupráce, nikoli jako skrytý pracovněprávní vztah. Podnikatel by měl jednat na vlastní účet a odpovědnost, nikoli jménem objednatele.
• Podnikatel má mít reálnou organizační samostatnost, a to zejména možnost určit způsob provedení práce, organizaci práce a případně využít vlastní pracovníky nebo subdodavatele. Tato možnost musí být nejen formální, ale i fakticky realizována.
• Je vhodné omezit situace, kdy podnikatel vystupuje navenek jako součást organizační struktury objednatele (např. jednotné označení, komunikace jménem společnosti), protože právě tyto okolnosti NSS považuje za významné při posouzení znaku výkonu práce jménem zaměstnavatele.
• Objednatel by měl kontrolovat výsledek služby, nikoli detailní způsob jejího provedení. Intenzivní kontrola dodržování interních standardů může podle judikatury indikovat vztah nadřízenosti a podřízenosti.
• Pokud pracovník vykonává práci osobně, podle pokynů zaměstnavatele, v jeho organizační struktuře a jménem zaměstnavatele, je nutné vztah upravit jako pracovní poměr nebo dohodu podle zákoníku práce. Pokusy o formální obcházení těchto pravidel prostřednictvím obchodních smluv jsou podle judikatury právně irelevantní, protože správní orgány a soudy posuzují vztah materiálně.