Vlastníte doménu a přístup do redakčního systému, ale znamená to, že vlastníte i práva ke kódu, grafice, fotkám a textům na svém webu? Ne nutně. Autorský zákon se nedívá na web jako na jedno dílo, ale na desítky samostatných částí, z nichž každá má vlastní režim ochrany.
V tomto krátkém přehledu shrnujeme, jak je to s autorskými právy ke kódu, grafice, fotografiím a textům na webu.
Web není jedno dílo, ale soubor desítek různých práv
Vlastníci webů si obsah webu často schovávají za jedno slovo - „náš web“. Autorské právo ale žádnou takovou kategorii nezná. Na web můžeme jednoduše řečeno nahlížet jako na část, která vidět není (tzv. backend) a část vizuální (design, frontend). Celek může být považován za souborné dílo seskládané z jednotlivých nezávislých prvků, pokud je jeho uspořádání kreativní.
Chráněn může, ale nemusí být kód, design, texty, fotografie i jednotlivé prvky grafiky, a to vždy zvlášť. Podle § 2 autorského zákona je dílem jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby - stroj, firma ani AI autorem být nemohou (§ 5 odst. 1 autorského zákona).
Vlastnictví domény, hostingu nebo přístupových údajů k redakčnímu systému neznamená, že vlastníte i práva k tomu, co se na webu zobrazuje. Ta patří tomu, kdo obsah vytvořil - programátorovi, grafikovi, fotografovi, copywriterovi, tedy autorovi, dokud vám neposkytne licenci nebo se v určitém případě neuplatní zákonné domněnky, licence, díky kterým disponujete majetkovými právy.
Kód a šablony
Počítačový program je chráněn jako dílo literární, pokud je původní. Neočekává se tedy vysoká kreativita při psaní kódu, postačí původnost jako projev duševní činnosti autora. U kódu objednaného od externího vývojáře platí zvláštní domněnka - podle § 58 odst. 7 autorského zákona se považuje za zaměstnanecké dílo, i když vznikl na objednávku, a objednatel tak k němu vykonává majetková práva ze zákona. Ve vztahu ke kódu od vývojáře tak má objednatel silné postavení, považuje se za nositele autorských práv. Pokud se domněnka neuplatní, je třeba uzavřít smlouvu o vytvoření webového díla nebo využít pracovněprávní smlouvy a zajistit si tak postavení vykonavatele majetkových práv.
Šablony, pluginy a knihovny z marketplace ale mívají licenci vázanou na konkrétní osobu nebo doménu a automaticky se nepřenášejí, vždy záleží na rozsahu licenčního ujednání. A kód, který napsala AI bez tvůrčího přispění člověka, není autorským dílem vůbec, nikdo k němu nemá co licencovat. Podrobně jsme to rozebrali v článku Vibe coding u dodavatele webu a na konkrétním případu v případové studii z IP scanu.
Grafika, design a fotografie
Pro vizuál webu, layout, ikony a ilustrace se žádná podobná zákonná domněnka jako u kódu neplatí - jde o samostatná autorská díla a bez licence od grafika se opíráte jen o úzce vykládanou domněnku licence k účelu smlouvy (§ 61 autorského zákona). Při naplnění definice autorského díla je třeba s těmito složkami nakládat jako s autorským dílem.
U fotografií řešíme dvě důležité vrstvy práv: autorské právo fotografa k samotnému snímku a právo lidí na fotografii, kteří musí s pořízením i šířením své podobizny souhlasit (§ 84 a § 85 občanského zákoníku). Stejně jako u kódu se u fotografie neočekává vysoká kreativita, k autorskoprávní ochraně postačí původnost (fotograf si zvolil kompozici, nastavil fotoaparát, pracoval s objektem...). Fotografie i grafika vygenerovaná AI bez tvůrčí úpravy člověka pak autorským dílem není - potvrdil to i český soud v rozhodnutí, které jsme popsali v článku Český soud rozhodl, že vygenerovaná grafika není autorským dílem. Rizika u fontů, stockových fotobank a portfolií grafiků shrnujeme v případové studii z IP scanu.
Jak je to s texty na webu?
Chráněné jsou i krátké texty - popisy produktů, claimy nebo texty v patičce, pokud jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Ochranu naopak nezískají čistě faktické údaje, myšlenky ani běžné funkční formulace. Překlad webu do cizího jazyka je podle § 2 odst. 4 autorského zákona samostatným dílem, takže k anglické verzi potřebujete zvlášť licenci od překladatele. A text napsaný AI bez tvůrčího přispění člověka je na tom stejně jako AI kód - není co licencovat. Užití AI je však vhodné ve smlouvě upravit.
Opačnou otázku, tedy co dělat, když sami najdete svůj text nebo grafiku zkopírovanou na cizím webu, a co si naopak smíte dovolit vy sami, když narazíte na obsah, který autorským dílem není, řešíme v článcích Vykradení díla není inspirace a Když to není autorské dílo, můžu si s tím dělat, co chci?
Co si pohlídat, než web spustíte?
- mít písemnou licenci nebo postoupení práv od každého, kdo se na webu tvůrčím způsobem podílel - vývojáře, grafika, fotografa, copywritera i videomakera,
- ověřit rozsah licence: jen web, nebo i tisk, sociální sítě a reklamní kampaně,
- u výstupů AI nespoléhat na autorskoprávní ochranu a mít místo licence jiné smluvní záruky,
- u fotografií lidí mít podepsaný souhlas modelu nebo garanci zpracovatele webu,
- u cizího obsahu na webu (citace, převzaté obrázky) mít ověřené oprávnění k užití.
Kdo tohle má v pořádku, může klientům i sám sobě věrohodně slíbit, že web je skutečně jeho.
Nejste si jistí, komu vlastně patří práva k vašemu webu? Ozvěte se nám.
V oblasti duševního vlastnictví revidujeme licenční doložky, připravíme smlouvy s dodavateli i subdodavateli a prověříme celé podnikání v rámci dotované služby IP scan. Kontaktujte Preegal advokátní kancelář.