Nařízení EU 2025/40 o obalech a obalových odpadech

Kristýna Javůrková
Profilovky kristy 1 of 2

12. srpna 2026 se začalo v celé Evropské unii uplatňovat nové Nařízení EU 2025/40 o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR).

Nařízení EU přináší zásadní změny přístupu k regulaci obalů. Nová pravidla se postupně promítnou do celého životního cyklu obalu, od jeho návrhu a výroby přes uvádění na trh a používání až po opětovné použití a recyklaci.

Přestože je PPWR účinné již od 12. srpna 2026, neznamená to, že všechny nové povinnosti musí podnikatelé splnit okamžitě. Řada požadavků bude nabíhat postupně, a to až do roku 2040. Konkrétní podoba povinností bude záviset také na navazujících prováděcích aktech Evropské komise.

Koho se PPWR týká?

Nařízení dopadá na široký okruh hospodářských subjektů. Povinnosti mohou podle konkrétní situace vzniknout zejména výrobcům, dovozcům, distributorům a dodavatelům obalů, ale také podnikům, které obaly používají pro své výrobky.

Rozhodující přitom není pouze obecné postavení podniku, ale jeho konkrétní role ve vztahu ke konkrétnímu obalu. Jeden podnik tak může být u různých obalů současně v různém postavení a vztahovat se na něj mohou odlišné povinnosti.

PPWR zavádí požadavky zejména na:

  • environmentální udržitelnost obalů po celý jejich životní cyklus,
  • recyklovatelnost obalů,
  • obsah recyklovaných materiálů,
  • minimalizaci hmotnosti a objemu obalů,
  • předcházení vzniku obalových odpadů,
  • opětovné použití a opětovné plnění obalů,
  • označování obalů,
  • omezení některých jednorázových obalů,
  • rozšířenou odpovědnost producenta,
  • evidenci, sběr a zpracování obalových odpadů.

Co se mění již nyní (od 12. 8. 2026)?

Jednou z prvních prakticky významných změn je omezení PFAS v obalech určených pro styk s potravinami. Od 12. srpna 2026 se uplatňují stanovené limity pro obsah těchto per-a polyfluorovaných alkylových látek. Podnikatelé by proto měli mít k dispozici informace o materiálovém složení používaných obalů a ověřit si, zda jejich dodavatelé splňují nové požadavky.

Dále se začíná uplatňovat základní požadavek na recyklovatelnost obalů. Další podrobné požadavky budou zpřesňovány navazujícími právními akty a metodikami.

Podniky musí být rovněž schopny identifikovat své dodavatele a odběratele obalů a stanovené údaje uchovávat po dobu pěti let u jednorázových obalů a deseti let u opakovaně použitelných obalů.

Klíčové změny přijdou v dalších letech

Od roku 2027 se mají rozvíjet pravidla pro opětovné použití a opětovné plnění obalů a má vzniknout také Evropské středisko pro sledování opětovného použití.

Od roku 2028 se počítá s harmonizovaným označováním obalů. Označení má spotřebitelům poskytovat informace o materiálovém složení obalu a usnadnit jeho správné třídění. Harmonizované označení se bude týkat také nádob určených ke sběru obalových odpadů.

Od roku 2030 nastoupí řada zásadních požadavků, mimo jiné:

  • všechny obaly budou muset splňovat požadavky na recyklovatelnost,
  • začnou se uplatňovat minimální podíly recyklovaného materiálu v plastových obalech,
  • zpřísní se požadavky na minimalizaci obalů a prázdného prostoru,
  • začnou platit závazné cíle pro opětovné použití,
  • dojde k omezení některých formátů jednorázových plastových obalů.

Omezení se má týkat například vybraných jednorázových plastových obalů pro ovoce a zeleninu, některých obalů pro potraviny a nápoje konzumované v gastronomii nebo vybraných jednorázových kosmetických a hygienických obalů v ubytovacích službách.

Další zpřísnění požadavků na recyklovatelnost a obsah recyklovaných materiálů přijdou v letech 2035, 2038 a 2040.

Je nutné měnit obchodní podmínky?

Samotné PPWR neukládá podnikatelům obecnou povinnost změnit všeobecné obchodní podmínky. Povinnosti stanovené nařízením se primárně týkají vlastností obalů, jejich označování, dokumentace, evidence a povinností jednotlivých hospodářských subjektů.

Vhodné však může být provést revizi smluvní dokumentace a dodavatelských vztahů, zejména pokud podnik nakupuje obaly, uvádí na trh vlastní výrobky v obalech, dováží balené výrobky ze třetích zemí nebo používá obaly pod vlastní značkou.

Ve smlouvách s dodavateli je vhodné zvážit zejména úpravu povinnosti poskytovat informace a dokumentaci o obalech, oznamovat změny jejich materiálového složení či konstrukce, poskytovat nezbytnou součinnost a smluvně upravit odpovědnost za náklady a újmu vzniklou v důsledku nesouladu obalu s požadavky PPWR.

Problémem zůstává právní nejistota

Praktickou implementaci PPWR komplikuje skutečnost, že řada navazujících pravidel a metodik dosud není k dispozici. To se týká mimo jiné harmonizovaného označování, metodiky určování materiálového složení obalů, některých aspektů recyklovatelnosti nebo pravidel pro výpočet a ověřování podílu recyklovaného materiálu.

Nejistota je významná zejména pro podniky, které potřebují s předstihem upravovat své obaly, výrobní procesy, dodavatelské vztahy a interní dokumentaci. Změna obalu může trvat měsíce, u obalů určených pro styk s potravinami může celý proces vývoje, testování a schvalování trvat i výrazně déle.

Na nedostatek praktických informací upozornila také Hospodářská komora ČR. Podle jejího šetření mezi 384 firmami hodnotily podniky na konci července 2026 množství a kvalitu dostupných informací k implementaci PPWR v průměru pouze 2,3 bodu z 10. Téměř polovina respondentů přitom uvedla, že dostupné informace hodnotí nejnižší známkou. Pouze 3,4 % podniků označilo své přípravy za téměř nebo zcela dokončené.

Co by měly firmy řešit již nyní?

Podnikatelům lze doporučit zejména provedení základního auditu obalů a jejich dodavatelského řetězce.

V první fázi by měli:

  1. zmapovat všechny používané a dodávané obaly a určit svou roli podle PPWR;
  2. identifikovat materiálové složení obalů a vyžádat si potřebné údaje od dodavatelů;
  3. prověřit přítomnost PFAS u obalů určených pro styk s potravinami;
  4. ověřit, zda jsou splněny aktuální požadavky na recyklovatelnost;
  5. prověřit, zda se na používané obaly budou vztahovat budoucí požadavky na recyklovaný obsah, opětovné použití nebo minimalizaci obalů;
  6. připravit procesy pro posuzování shody, technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě, pokud se na podnik vztahují;
  7. nastavit evidenci a uchovávání údajů o dodavatelích a odběratelích;
  8. sledovat další prováděcí a delegované akty Evropské komise, které budou jednotlivé požadavky postupně konkretizovat.

Nařízení nepředstavuje jednorázovou změnu, ale dlouhodobou transformaci pravidel pro obalové hospodářství. Pro podniky bude klíčové sledovat nejen povinnosti účinné od 12. srpna 2026, ale také harmonogram dalších požadavků a včas přizpůsobovat obaly, dodavatelské vztahy a interní procesy.

O autorovi